Historie výstaviště v Českých Budějovicích sahá do šedesátých let minulého století. Od roku 1970 se zde pravidelně koná Země živitelka, jedna z největších a nejvýznamnějších zemědělských výstav v České republice. Dnes, bohužel, se celá řada výstavních objektů nachází ve velmi špatném technickém stavu a ani provozně už nevyhovují současným požadavkům. Celková rekonstrukce je nevyhnutelná.

Navrženými úpravami navazujeme na již schválené Územní studie (ÚS „Výstaviště – sever“ a ÚS „Výstaviště – jih“, autor: Brůha a Krampera, architekti, spol. s .r.o., 2017), definující jako hlavní strategické cíle: „transformaci území výstaviště v obchodní administrativní a prezentační centrum jako součást vnitřního města, fungující v zeleni a otevřené k Vltavě; budoucí přeměnu levobřežní komunikace z dopravního koridoru na městskou třídu; vytvoření lávky pro pěší přes řeku a zároveň zpřístupnění celého výstavního areálu.“ Urbanistický koncept návrhu úprav výstaviště respektuje výškové limita a poměr zastavěných a nezastavěných ploch definovaných těmito schválenými územními studiemi.

Jedinečnost českobudějovického výstaviště spočívá zejména v jeho parkovém charakteru a v jeho situování v těsné blízkosti historického centra města. Za zásadní problém považujeme uzavřenost areálu vůči okolnímu městu, což je, vzhledem k blízkosti historického centra a čtvrti Čtyři dvory, velmi nešťastné. Výstaviště funguje jako obří bariéra a značně komplikuje pohyb mezi jednotlivými městskými částmi. Otevření areálu vůči městu a jeho obyvatelům, zvýšení průchodnosti skrz celé území a zatraktivnění prostředí novými ději zaručí oživení prostředí během celého roku, tedy i mimo pořádané výstavy. Míra otevřenosti však musí plně respektovat dlouholetou tradici pořádání výstav, během nichž je variabilní možnost uzavření výstaviště nebo jeho části nezbytná.

Řešené území o velikosti cca 25 ha rozdělujeme do třech zón, z nichž první je předprostorem definovaným křižovatkou ulic Na Dlouhé louce a Husova a jižní vstupní branou. Další dvě zóny, levá a pravá, jsou součástí vnitřního prostoru výstaviště a dělí je od sebe stávající osa hlavní pěší komunikace.

Současný stav předprostoru výstaviště je velmi neutěšený, jedná se o rozlehlé prázdné místo, rušnou křižovatku. Definujeme zde nové náměstí uzavřené ze čtyř stran novostavbami, dvěma bloky, solitérní budovou přimykající se k ulici Na Dlouhé louce a samotným objektem vstupní brány. Funkční využití nově navržených objektů bude smíšeného charakteru – občanská vybavenost, administrativa, výstavnictví atd., blok nejblíže křižovatky může být využit například pro dlouhodobě plánované science centrum. Uprostřed náměstí navrhujeme převýšený soliterní objekt, výjimečnou architekturu s odlišnou funkcí, například muzeum zemědělství. Vstupní bránu, velkorysý krytý prostor, vkliňujeme mezi dva parkovací domy, jejichž jedinečnost spočívá ve využití přízemí ke komerčním účelům (recepce, obchody, restaurace atd.).

V pravé zóně areálu předpokládáme výstavbu třech nových výstavních pavilónů, orientovaných kolmo k hlavní komunikační ose výstaviště. Tato orientace předurčuje měřítkově přívětivou rytmizaci venkovních a vnitřních výstavních ploch. Pavilony netvoří hranici výstaviště, což bychom v opačném případě vnímali jako problematické vzhledem k plánu budoucí přeměny rušné dopravní komunikace Na Dlouhé louce v městkou třídu. V místě stávajících nevzhledných plotů vznikne v dalších etapách nová liniová zástavba, která svým živým parterem zatraktivní nejenom samotné výstaviště, ale i budoucí městskou třídou podél upraveného nábřeží řeky Vltavy.

Levé zóně výstaviště zanecháváme v maximální míře parkový charakter. Krom zeleně a vodní hladiny zde sehrají důležitou roli stávající výstavní pavilony spíše drobného měřítka. Jejich citlivá rekonstrukce poukáže na dobu jejich vzniku, půjde o důležitý odkaz obohacující prostředí o jednu významnou historickou stopu.

Územní studie i územní plán Českých Budějovic počítají s návrhem lávky propojující Jiráskovo nábřeží s protilehlým břehem, pěší a cyklistické propojení centra města se čtvrtí Čtyři dvory. Původní záměr situovat lávku nad výstaviště a nad ulicí Na Dlouhé louce nepovažujeme ve vztahu k investičním nákladům a snaze zpřístupnění výstaviště za ideální. Lávku, respektive dvě lávky usazujeme na úroveň terénu, jednu přes řeku Vltavu a druhou přes stávající rybník.