V ČR vzniklo v období let 2007 – 2013 přibližně 400 bioplynových stanic (zařízeních na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, většinou z cíleně pěstované rostlinné složky). Námi navržené a zrealizované stanice (cca 30 fungujících zařízeních) dokážou využít i jinou než cíleně pěstovanou vstupní surovinu. Elektrickou energii vyrábějí ze „zemědělských odpadů“ – z hnoje, kejdy a travní siláže. Vedlejším produktem výroby elektřiny zůstává přebytkové teplo. Provozovatelé stanic si do omrzení kladou nerudovskou otázku „Kam s ním?“. Využití přebytkového tepla k vytápění škol, bytových staveb, nemocnic, správních objektů má jedno zásadní omezení: nutnost vybudování dlouhých teplovodů proměňuje investiční záměr v ekonomicky nerentabilní (jak z hlediska finančních nákladů, tak z hlediska tepelných ztrát). Další alternativou je využít přebytkové teplo k sušení nejrůznějších produktů, bohužel se ale většinou jedná pouze o krátkodobé sezonní možnosti vycházející z cyklu sklizní. Nevyužití ohromného množství tepla tak zůstává neuspokojivou realitou většiny bioplynových stanic.
Když nás oslovil provozovatel bioplynové stanice v Meclově s představou, že by šlo odpadní teplo využít v rekreačně-školícím wellness umístěném v rámci stávajícího zemědělského areálu, působilo zadání absurdně. Nápad však měl zároveň punc touhy po rekultivaci brownfileds, v současné architektuře jedno ze stěžejních témat. Z myšlenek propojujících zemědělský areál, bioplynovou stanici a wellness se začal rodit projekt „wellness v kruhu“. Při vytváření konceptu jsme kvitovali skutečnost, že se meclovský wellness nestane jedním z dalších rekreačně školících areálů zabírajících atraktivní krajinu. Potenciál atraktivity areálu stavět na potenciálu atraktivity lokality – krajiny nepovažujeme za trvale udržitelný. Jedinečnost našeho wellness spočívá na opačném principu: v místě neatraktivním vzniká něco zcela nečekaného – atraktivní mikrosvět zcela odlišný od okolní periférie.
V zemědělském areálu, kde se bioplynová stanice nachází, využíváme stávající administrativní budovu, měníme vizáž i funkci. V přízemí navrhujeme recepci, šatny, bar s restaurací, fitness, masáže a v 2.NP ubytování s deseti pokoji, nechybí ani technické zázemí bazénů. Skrze tento objekt vstoupí návštěvník do hlavního prostoru – zcela indiferentního světa samotného wellness. Sedm metrů vysoká kruhová stěna z pohledového betonu vytváří clonu vůči rušivým vlivům okolí (hluk, zápach, prašnost, neatraktivní estetika periferie). Rekreační až snovou atmosféru dřevěných chatek odrážejících se ve vodní hladině termálních koupelí nic neruší. Zvýšená koncentrace tepla uvnitř válce umožňuje i výsadbu exotických dřevin z teplejších klimatických pásem. Vybrané chatky slouží k odpočinku a přespání, jiné k relaxaci a saunování. Host se tak uprostřed českého venkova ocitá v subtropické oáze, v níž má po celý rok možnost koupání pod širým nebem. Každý bazén má vlastní charakter – komu nevyhovuje hlavní zábavně-společenský, může se přesunout do menších relaxačních a ochlazovacích. V tomto snovém světě – stranou od lidí a přitom velmi blízko k nim – mohou návštěvníci trávit čas ve dne i v noci, nikým nerušeni, nikoho nerušící. Jediným kontaktem s vnější realitou zůstává kruh nebe.
