Máslovická hospoda

  • kde Máslovice
  • kdy září 2014
  • jak architektonická soutěž

Prostor okolo centrálně umístěné předmětné nemovitosti představuje přirozené centrum obce s potenciálem velkoryse pojaté návsi, tedy s potenciálem, který většině okolních vesnic chybí. Současný stav však náves připomíná jen velmi vzdáleně. Vzhledem k tomu, že charakter místa udává ponejvíc právě řešený objekt, jeho rekonstrukce může významně přispět i k potřebnému zvelebení okolí. Přesněji řečeno: objekty existují dva, společně s technickým dvorem obehnaným zdí vytvářejí jakýsi slepenec. (Soutěž se však týká pouze jednoho z nich.) Oba objekty až příliš zdeformoval vlastní provoz (všudypřítomný asfalt, mříže, poklopy, rampy, …) , uzavření dvora odsoudilo meziprostor do role odkladiště – nepříjemného zákoutí. Přitom se jedná o naprostý střed návsi!

Oba domy získají funkci, kterou si nepochybně zaslouží: řešený objekt se promění v hospodu a univerzální sál, druhý například v muzeum másla. Vznikne důležitá synergie, koncentrace dějů a života na návsi. Odstraněním zídek a dorovnáním terénu rušíme technický dvůr, prostor mezi domy se stane rovnocennou součástí návsi – zajímavou štěrbinou, skrz kterou lze projít. Dehonestující přístavbu řešeného objektu doplňujeme tak, aby se i ze západního pohledu stala suverénní hmotou s dobrou proporcí (žádný „přílepek“). Provozně oddělené funkce sálu a hospody se navenek propisují oddělenými vstupy. Vyvýšený vstup do sálu oživuje jižní průčelí, potažmo celou v současné době trochu opomenutou jižní část návsi. Na tento vstup navazuje zádveří, které při společenských akcí poslouží jako šatna. Skrz něj se návštěvník dostane do hlavního sálu, případně rovnou k výčepu. Schody zpřístupňující nově vzniklý podkrovní prostor zavedou účinkujícího nebo v jiné dny sportujícího do šatny s vlastním sociálním zázemím (umyvadlo, sprcha, WC, sklad). Takto koncipovaný vstup umožňuje využít celý ničím neodkrajovaný převýšený prostor pro sál a tím nabídnout dost místa nejenom tanečním zábavám a koncertům, ale i sportu (například badmintonu). Pódium volíme mobilní – praktikábl variabilní velikosti i umístění. Dostatečně dimenzovaný prostor výčepu (se stávajícím sklenutým stropem) se v případě jiných než společenských akcí promění v uzavíratelný sklad určený pro stohovatelné židle a stoly. Zázemí sportovních aktivit (sklad nářadí) zabírá druhou samostatnou místnost. Záchody pro ženy, pro muže, pro zaměstnance, pro invalidy a pro děti navrhujeme společné s hospodou. Prostor hospody a sálu lze podle potřeby propojit velkými dvoukřídlými dveřmi. Bezbariérový vstup do sálu existuje buď přímo z exteriéru nebo skrz hospodu. Sál pojednáváme jako místnost s pohledově přiznanou konstrukcí krovu, se stěnami obnaženými na samotnou cihlu. Takto pojatý surově různorodý stavební materiál sjednocujeme nátěrem shodného odstínu. Členitost materiálové struktury zdí a krovu zlepšuje mimo jiné i akustické vlastnosti. Hospodu orientujeme blíž k hlavní komunikaci. Vstup do ní, stejně jako zahrádka pod kaštany láká projíždějící. S obdobnou dávkou surové hrubosti vstupujeme výtvarně i do jejích útrob. Dřevěný výčepní pult naproti vstupu, variabilní dřevěné stoly, robustní židle a kulečník vtiskují hospodě konkrétní atmosféru. Po schodech lze vyjít do podkroví, kam umisťujeme hlučnější atrakce typu stolního fotbalu, šipek apod. Půdu lze opticky propojit s prostorem sálu, vznikne tak galerie. Vzhledem k nízkým nárokům na počty vařených jídel zásobujeme kuchyni přímo z restaurace, případně skrz sklep s kuchyní propojeným úzkým schodištěm. Sklep může sloužit jak pro skladování zásob a venkovního vybavení restaurace, tak jako kotelna, technická místnost.

Cílem návrhu je krom obnažení a kultivace zmíněných centrálně umístěných objektů (respektive prvního z nich) i snaha prostřednictvím drobných korekcí vrátit návsi její charakter a tím zesílit intenzitu jak stávajících, tak nově navržených dějů. Dnes náves působí jako točna autobusů s přilehlým autoservisem a hospodou. Chceme docílit návsi s hospodou, sálem, muzeem a autobusovou zastávkou. Asfalt necháváme jen na nezbytně nutné ploše, tedy jednosměrně objízdné cestě dimenzované i pro průjezd a zastavení autobusů. Zbylé plochy zatravňujeme a do nich vkládáme zpevněná místa mlatem – pro pohyb lidí, konání akcí atd. Nejmenší ze tří kaštanů porážíme, uvolňujeme tím prostor před sálem a obnažujeme pohledově fasádu. I tak mohou pod zbylými vrostlejšími kaštany sedět všichni, tedy jak návštěvníci hospody, tak sálu. Podrobný návrh celé návsi vnímáme jako další potřebnou etapu zkrášlení Máslovic.

Fotografie původního stavu naleznete zde

  • úvod